Ach ty hormony

Za prvé svého přítele miluji a nikdy bych mu neublížila. Ale někdy se moje myšlenky toulají úplně do jiných končin. Moje představy a fantazie jsou tak bujné, až mě překvapuje, že jsem se z toho nezbláznila. Můj primitivní ženský chtíč, má jasnou představu a tou je vysoký, charizmatický, se širokými rameny a ostrými rysi ve tváři a aby to nebylo málo tak je exotického vzhledu, samozřejmě muž. Nejhorší na tom je, že jsem svou imaginární figurkou úplně posedlá a to tak, že i po ulicích koukám na muže jestli mu náhodou není nějaký podobný, naštěstí NE. Asi se mi všichni "naši" muži zdají příliš obyčejní, málo urostlí, vzhledově nudní. A to jsem si o nich prosím nikdy nemyslela naopak. Tak že pokud to nějaký český muž bude číst tak se předem omlouvám, tento primivitismus svádím na hormony a jaro. A pokud by to náhodu četla nějaká žena, napište, že to tak necítím sama, opravdu bych to potřebovala slyšet.:)