My way.......................

Cestování mě baví, ráda poznávám nová místa a odpočívám daleko od svého rodiště, ale z jednoho prostého důvodu nerada cestuji sama a to, že vždy zabloudím a to naprosto vždy a naprosto všude ( i v mém milovaném Brně jsem schopna se ztratit)

Můj den v matičce stověžaté? V Úvalech mi přestal po vhození mincí fungovat mat na jízdenky, uzavřeli mi podchod, tak že jsem se vracela zpět 300m abych nešla po kolejích, když jsem tam konečně dorazila rozhlas zahlásí, že vlak mimořádně přijede na 1 kolej, což by znamenalo vrátit se těch 300 m a doufat že mi to neujede.
Neujelo, i když si myslím, že to bylo tím, že jsem si to zkrátila přes koleje.

Pražáci jsou mimozemšťané, nechápu jak se tu mohou vyznat. Proto děkuji všem, díky kterým jsem se dostala na místo.
Pracovnici metra za trpělivost s vysvětlováním jakou jízdenku i s vysvětlováním cesty - nepomohlo to :).
Místo abych se dostala na Florenc dostala jsem se na druhou stranu a nepomohli ani navigační tabule.
Revizorovi jízdenek za pomoc při hledání cesty na Národní třídu, dostala jsem se na Václavak ( asi jsem v tom metru musela vystoupit na jiné zastávce)a také děkuji pánům policistům ochránců všeho živého, kteří mě posadili na šalinu č. 9 a já s ní za 4 minuty byla v cíli.

Naštěstí další instrukce byli v celku jasné 18 jsem se dostala k vojenské nemocnici, kam si pro mě moji milí a drazí přišli. Následovala velmi příjemná procházka po parku a kafíčko pod hradbami, které nás dohromady přišlo na 600Kč, myslím, že tolik jsem snad nikdy za kafe nedala, z čeho tady ti lidi žijou??



Takhle krásně jsem sama nenalíčila, ale velmi za to děkuji jedné šikovné slečně



Po dlouhé velmi dlouhé době jsem byla na manikuře a s výsledkem jsem absolutně spokojená, škoda že to vydrží jen do doby než začnu zase chodit do práce